Australia Day 2015

Tak jak je tomu zvykem každá země má nějaký státní svátek. No a Austrálie má "překvapivě" Australia Day. Jako správní vlastenci tu Australané každý rok slaví den kdy si Británie přivlastnila kus Australského kontinentu tzn. začátek útlaku a vyvražďování původního obyvatelstva.

My jsme ráno po noční šichtě vyrazili na pláž kde jsme se stali účastníky překonání světového rekordu v nejvíce nafukovačkách na vodě! Za $30 registraci jsme dostali nafukovačku v podobě velké pantofle a v poledne jsme naběhli do vody s dalšími 2200 účastníky. 

Z pláže jsme na bicyklech vyrazili zase zpět dom, kde jsme očekávali zbytek přátel z pláže. Grilovačka a pivka proběhla na jedničku a po šesté jsme se vydali do města sledovat ohňostroj na řece. Kvůli nočním přesunům jsme opět šlapali na kolech. U řeky proběhla seance s vínkem a po osmé hodině začal 30-ti minutový ohňostroj, který předčil ten novoroční.

Po ohňostroji se většina osazenstva rozešla domů. Ulice Perthu připomínaly postapokaliptické zombie filmy, když se celé město od řeky vracelo domů. My jsme narozdíl od ostatních byli pozvaní na rozlučku s Mélanií a Garym, našimi francouzskými přáteli. U nich na bytě proběhla veselice nevýdaných rozměrů. Po půlnoci jsme se ovínění na kolech přesouvali zpět domů. Nutno poznamenat, že Monika se stále potýkala s kašlem a teplotou, takže nasadila antibiotika, téměř nepila alkohol a hrdině šlapala. Dnes je jí již lépe a až na nedostatek spánku a mojí opici jsme oba téměř zdraví.

Práce je stále málo a my se soustředíme na plánování našeho výletu na jih, protože již za tři týdny máme opět prázdniny!!

Serpentine Falls

 Už před výletem na Pinnacles Monče začala teplota a stou bojuje až do dnes. Proto jsem pondělní výlet podnikl bez ní a zatím co se ona potila pod přeinou já se s třema kámošema potil v autě s kuželkama směr Serpentine Falls.

Hodinu na jih od Perthu leží jeden z mnoha parků, který se vyznačuje jezírkem se sladkou vodou a možností koupání. Pokud necháte auto před bránou tak se po páté místo vyprázdní a máte možnost se koupat bez otravnejch davů. Před vylidněním jsme skočili na BBQ kde nás překvapila rodinka klokanů co tam somruje od turistů.

Po grilu sme se šli cákat. Dost lidí se jim tam zabilo pádem ze skály/na skálu/ na jiného plavce takže je to tam teď "zakázaný". My jsme s Joanem přešlapovali na místě zda si skočit cca 10m, ale zvítězil hloupej rozum... snad příště. Když jsme vylezli nad vodopád zjistili jsme že je tam mini jezírko a trubka, ze který se chrlí zásobní voda. Místní redneck nám pak řekl pravdu, že to tam teď pumpujou zemědělci jinak by to tam vyschlo. Každopádně srandy kopec a dost příjemnej vejlet na smradlavý pondělí.

Díky nový kamerce co jsem si koupil na výletování si můžete vychutnat 170° výhled shora vodopádu

The Pinnacles, Nambung National Park

 Konečně se nám podařilo zorganizovat náš první výlet za poznáváním Austrálie. V osmi lidech jsme si půjčili van a vyrazili 200 km na sever do Nambung National Park, kde jsou hlavní atrakcí The Pinnacles - malé vápencové útvary, vystupující z pouště. Složení posádky: 4 Kolumbijci, 2 Francouzi a my. Půjčení auta s plnou nádrží a pojištěním nás vyšlo na 220 dolarů, což není špatný. V Západní Austrálii je hodně krásných míst, kam se dá vyrazit na výlet, ale je to na více dnů. Náše cílová destinace je hodně propagovaná ve škole, ale spousta místních o tom nikdy neslyšela.
Vyrazili jsme v 9 ráno, Kolumbijec se ujal řízení a my se kochali okolní krajinou. Ta byla docela vyprahlá, všude písečné podloží a ohromné lány požárem zničené půdy. V NP jsme místo  4km procházky zvolili raději projížďku autem s krátkými pěšími výpady. To místo má rozhodně svou atmosféru.

Po svačině jsme vyrazili do Lancelinu na vyhlášený sandboarding. Na benzínce jsme si půjčili dvě prkna a autem dojeli k nedalekým pískovým dunám. Prkna jsme navoskovali, vyšplhali se na kopec a šusem dolů. Zlatý sníh, písek jsme měli uplně všude, ale byla to sranda. Pár lidí tam mělo lepší prkna, s úchytama na nohy, takže jezdili jak na snowboardu.

Poslední bod programu byla koupačka a grilování na pláži Yanchep, kam jsme se dostali az kolem 6, takže už moc nesvítilo. Na závěr jsme našli funkční gril v parku nad pláží a vychutnávali si párky, pivo a západ slunce. 

Cycling into Swan Valley

Tak zpět ve škole, konečně v normální třídě s Donnou, skvělou učitelkou...

Nedělní hlášené pařáky jsme chtěli proválet někde u vody místo toho jsme však nakonec s francouzskými přáteli zorganizovali cyklovýlet do Swan Valley. Krajina to vyhlášená jako skvělá vinařská oblast s možností ochutnávek vína zdarma. Brzo ráno jsme sedli na vlak a vyrazili kousek za město do stanice Guildford, kde jsme nabrali info mapu a pár rad kudy kam a vyrazili. Ani nevím kdy jsem naposled viděl hnědou řekou a mimoměstskou krajinu. Nebejt toho vedra, papoušků a palem kolem silnice cítil bych se jak na vejletu kolem Berounky :-D.

Na první luxusní farmu Sandalford jsme dorazili před desátou zrovna když otevírali restauraci a prodejnu vína. Ochutnávky jsou zde ve smyslu: "Zkus pár vín a nějaký si vyber nebo zaplať drobný poplatek" ($2-3). Hned na začátku jsme měli štěstí na obsluhu a klučina v našich letech s námi dal řeč a v klidu nám nalil pár sklenek a poradil, které vinárny stojí zato.

Druhá vinárna byla co by flaškou dohodil za dva dolárky jsme dostali skleničku a pak dalších pět. Když jsme vylezli z klimatizovaných prostor ofoukl nás vítr skoro jak ze sauny. Po další farmě už jsme byli v náladě hladoví a žízniví po vodě, jelikož naše zásoby nebyly největší.

Nicméně nějak jsme se prokousali přez poledne, a vystřízlivělí jsme to ještě vzali přes Beer tasting (ochutnávka piva) do Reptile Zoo tedy farma s plazi atd... Zde jsme koukli na klokany, krokodýly a hady, které jsme si měli možnost i pohladit.

Po této zastávce jsme jeli zpět. Ještě jeden pivovárek nás čekal a pak jsme koukli za naším novým kamarádem zpět do Sandalford kde již skončili. Nabídl nám láhev rosé což se neodmítá a příjemně jsme pokecali.

Byl to supr výlet, který si jistě někdy zase zopakujem. Příště snad při nižších teplotách.

Happy New Year

Jak na nový rok tak po celý rok. Tedy válendo doma, díky práci strávené v restauraci až do 2:30 am. Tímto Vám všem přejeme Šťastný nový rok.

Martin & Monika

Australian Christmas

Slavit Vánoce v létě je zvláštní. Teplota už se tu pohybuje průměrně kolem třicítky. Svátky jsme pojali netradičně. Na Štědrý den jsme jeli na pláž a dárky s pohoštěním si vzali s sebou.

Večer jsme byli pozvaní ke kamarádům do centra na česko-francouzsko-brazilskou večeři. Protože rybu jsme smažit nechtěli a vepřový maso je drahý, jsme se rozhodli upéci sekanou s bramborovým salátem a jako desert jsme vezli vanilkové rohlíčky a perníčky. Napěchovali jsme batohy a vyrazili na kole do města. Melanie a Gery se pochlubili tradičními francouzskými předkrmy. Rodiče jim poslali balík plný jídla. Servírovali dva druhy výborných kachních paštik s chlebem a zapečenou tresku se sýrem. My jsme nabídli hlavní chod, všem chutnal. Bramborový salát znají jako ruský. Na závěr jsme se cpali čoko dortem a brazilským cukrovím - čokoláda s kondenzovaným mlékem. Na terase jsme pak popíjeli vínečko a užívali si teplý večer. Po půlnoci jsme (značně podnapilí) osedlali naše vintage bikes a vyrazili k domovu.

Na Hod Boží/ Christmas day jsme pracovali v Matildě od 11 do 17 za krásných 50 dolarů na hodinu,ale s naší kocovinou to bylo docela peklo. V děsném vedru jsme se pak doplazili domu, dali si sprchu, jídlo a snažili se naladit na další párty. Naši spolubydlící totiž odjeli na Vánoce někam na farmu, čehož jsme hned využili a pozvali pár lidí k nám domu. Nejdřív to vypadalo, že dorazí jen hrstka přátel a nakonec se tady vystřídalo asi 40 lidí, z toho polovinu jseme viděli poprvé v životě. Protože byl státní svátek a všechny bottle shopy byly zavřený, tak hosté moc drinků nepřinesli, ale naštěstí jsme měly velké zásoby vína z práce. Jako hřeb večera jsme otevřeli slivovici a Becherovku a všichni si šmakovali. 

O půlnoční překvapení se postaral pan domácí, který nečekaně přijel z farmy na  neohlášený mejdan. Naštěstí mu to nevadilo, hned odjížděl na jinou párty ve městě. U nás to pak dostalo rychlý spád, většina šla domů, někdo přespal různě po domě a tvrdé jádro (já, Márty a kolegové z práce) ještě jelo pařit do města na šílenou rave party v jednom warehouse (skladu). No docela vydařený Boží hod.

Dnes je druhý svátek vánoční a my relaxujeme doma. Ráno jsme asi hodinu uklízeli, naštěstí škod moc nebylo. Zítra na svatbu do práce a v pondělí..hola hola škola volá.

                           

Holidays&work

Pohled z DNA tower(rozhledna) v King's park směrem k naší čtvrti. Na obzoru je vidět rozestavěná nemocnice.

                     Předposlední týden prázdnin je tu. Pracovní tempo se nám podařilo zvýšit na necelých 40 hodin týdně. V Matildě to hýří vánočníma večírkama a svatby jsou v kurzu pořád. Minulý týden tam na pozemku dokonce postavili party station pro 600 lidí, všechny je napájet a krmit byl docela masakr. Směny na svatbách máme docela rádi. To většinu začínáme ve 4pm, stoly a židle už jsou nazdobený, my prostřeme dle nejvyššího standardu, hosty vítáme na pre-drinku u improvizovaného baru v parku před restaurací kde stráví tak 30min (tomu předchází zhruba stejná doba příprav..). Pak se všichni přesunou dovnitř a začne kolotoč - entrée, main, dessert, coffee -vše za stálého dolévání sklenic. Když něco poděláš tak si toho většinou moc lidí nevšimne, je to easy job. Všichni přijdou načesaný a vtěstnaný do upnutých rób a pak paří na parketu dokud neuhodí půlnoc, kdy to vše končí. My pak vyleštíme stovky sklenic, příborů a talířků, uděláme zasedací pořádek na další den, sbalíme zbytky jídla, nedopité lahve od vína a cca ve 2am parkujeme naše bicykly za domem.

                    Martin má teď více směn v té druhé restauraci, která je po našem přestěhování hned za rohem. Já jsem rozjela kariéru uklízečky. Třikrát v týdnu na čtyři hodiny jezdim uklízet do dvou domácností. Je to celkem v pohodě. V jedný rodině je to jak v hotelu, začne se výměnou povlečení, praním prádla, pak se uklidí celý dům a na závěr se vše vyžehlí a vrátí do skříně, kde se to třídí dle barvy a vzoru :-D.
                     Začátkem Prosince jsme podnikli cyklo výlet do Fremantlu na South beach. Cyklostezka vede převážně po pobřeží cca 25km. Před začátkem přístavní čtvrti se musí odbočit na hlavní silnici, jinak je nepozorný cyklista zavlečen po cyklostezce na industriální poloostrov ze kterého jediná cesta 3km směrem zpět na nejbližší křižovatku... to se stalo i nám :-). Hodně foukalo takže na pláži jsme strávili 2hod a pak vláčkem dom.

                    Minulý týden jsme se zúčastnili Perth Waterslide eventu. V jedné z ulic města vznikla 300m dlouhá skluzavka a za $20 si člověk mohl dát jednu jízdu. Za tu srandu nám to fakt stálo a dali jsme dvě jízdy, po kterých jsme zase valili na odpolední směnu. Na veřejné akci tohoto typu si člověk teprve uvědomí jak moc je tu prodej alkoholu regulován jakmile jde o akci s žádným věkovým omezením.

                     Vánoce za dveřmi a my jsme bez stromečku a dalších svátečních blbin. Monika prohlásila: "...že aspoň ty rohlíčky musíme upéct" a vydala se nakupovat ingredience. V úterý proběhlo velké pečení při kterém se nám podařilo vytvořit krabici ořechových rohlíčků a plech zázvorových sušenek(Martinův požadavek). -Poznámka autora: ořechý příště pořádně namlít!

                     Včera proběhla Brazilian xmass party v jedné hospodě s následným přesunem do mega klubu se stejnou tématikou. Byla tam spousta lidí všemožných národností ze školy. My jsme se seznámili s brazilským národním drinkem Caipirinhas. Jde o osvežující koktail z bílého rumu, limetek, třtinového cukru a ledové tříště. Z piva za nechutných $10.5 v hospodě jsme se dostali na jug(džbán cca 1L) za $10 v klubu což už je shůdné. Následná noční cesta z hospody na kole byla o dost zábavnější než cesta do hospody... 
                    Teď nás čeká pracovní víkend a poté máme volno až na 25. a 27., silvestra ještě nevíme ale pravděpodobně budeme v práci.
 

Přístavní čtvrť před Fremantlem.