Taxi nás odvezlo téměř na pláž kde jsme v apartmánovém domě nalezli útočiště. Máme balkon, houpací síť pračku i kávovar. Z posledních sil jsme šli kouknout na pláž. Vlny byly silné a lámaly se kousek od pláže. Setkání dětí s Oceánem proběhlo s emocemi když je vlna v oblečení spláchla od hlavy k patě. Uslzená robátka jsme odveleli do apartmánu kde se dojedly poslední zbytky řízků a rohlíků.
Druhý den jsme se probudili do slunečného počasí. Ranní mlhou jsme šli po hrázi do místního supermercada (obývák v přízemí jedné z místních roubenek s kavárnou a lokální zeleninou uvnitř). Mají tu sympatické housky tedy spíše bulky ručně dělané a ceny srovnatelné s našimi. Po návratu a přestrojení skupiny testujeme nejbližší, včerejší pláž. Děti se hrabou v písku a ignorují vodu. Po obědě a vydatném spánku osazenstva jdeme plní sil za vlnolam (pier) na menší pláž s lepším vstupem do vody kde se vlny lámou dále od břehu. Tady už synergie zabrala za opratě a děcka staví z písku, hledají mušle a vyhrožují oceánu (Jarda) aby jim nemáčel jejich syavby.
Po zmrzce si ještě Toni stihne nakopnout palec a jdeme domů na večeři.
Já jsem ještě stihnul navštívit mého přítele Ruie co tu provozuje surf školu a půjčit si surf na další den.
V pátek ráno ještě před úsvitem lezu na prázdnou pláž, pozoruji vlny a následně v neoprenu jdu okusit vodu. Ranní pokus neskončil vyloženě úspěchem ale držím si palce na společnou surfing session s Ruiovou školou.
Díky noční aktivitě našeho nejmenšího savce v osm ráno ještě všichni vyspávají a tak stihnu ranní snidaňový proces. Následně se vydáváme po stopách včerejších směr supermercado a rybárna. Po obědě mě čeká zmiňovaná hodina surfu, děcka pláž a večer grilčo.
Ahoj a co už jste vlezli na prkno?
OdpovědětVymazatDrahý anonyme, je to tak. Dokonce je to součástí tohoto článku.
Vymazat