Novinky z 61 Williams Rd

9am - Monika uklízí u zákaznice a já plním auto na náš vejlet.

Poslední týden byl ve znamení změn, napětí a emocí. V práci došlo ke větším neshodám mezi mnou a vedením Matilda Bay takže jsem byl nucen ukončit práci u nich. Jsem téměř bez práce (až na pár směn ve Wild Duck rest.) a nikdo aktálně nenabíra, takže trochu pruda.

V pondělí na státní svátek jsme se vydali na Penguin Island. Což bylo zajímavé zpestření. O kterém bude příspěvek později, jelikož teď nestíhám. Spoiler Alert: viděli jsme jednoho tučnáka.

Dlouho plánovaný výlet s kamarády nevyšel asi natřikrát mi to kámoš odřekl s tím, že nám pujčí auto a ani to se nakonec nestalo. Naštěstí náš polský spolubidla nám auto pujčí a na facebooku jsme si našli nového českého kamaráda Mirka co s námi pojede.

No a na závěr všeho šíleného jsme dnes v 5 ráno úspěšně zažádali o Working Holiday Víza na Zéland. Díky mega zájmu a omezenému počtu víz hned po otevření kvóty spadly servery a načítání trvalo věčnost... Jako věčný skeptik zatím neslavím dokud nepřijde potvrzení.

Tak nám držte palce ať se na cca 2200km dlouhym 10denním vejletu na JIH (Esperance) někde neztratíme, nepíchneme, nenecháme se ušktnout hadem, kousknout pavoukem, sežrat žralokem atd...

The Giants - a druhé prázdniny..

Vedení města se nám o víkendu postaralo o zábavu, která stála 5,4 milionu dolarů. Perth na tři dny hostil The Giants - obří loutky. Za projektem stojí francouzská skupina umělců - Paris´s Royal de Luxe. Dvě loutky, 11-ti metrový potapěč a 6-ti metrová holčička pochodovali městem. Byli zavěšeni na jeřábu a vodiči jim manuálně hýbali s celým tělem.

My jsme viděli probouzení potapěče, který spal před vlakovým nádražím. V horkém poledni jsme se procpali skoro až k mantinelům a vychutnali si ten kontrast mezi naší maličkostí a obrem. Když se dal do pohybu, díky vodičům, kteří tam kmitali na lanech, tak to bylo fakt ohromující. Za jeřábem jel ještě návěs s živou kapelou, která tomu dodávala impozantní atmosféru. 

Holčička už v té době odpočívala v parku a na rukou si nechala houpat děti. Po odpolední siestě pak zas vyrazila do ulic a v neděli to celé končilo shledáním a objetím obou obrů.
Nám v pátek skončil druhý blok studia a máme na měsíc prázdniny. Bohužel práce je teď málo, svatby v tom vedru moc nefrčí. Za tři týdny plánujeme vyrazit na tydenní road trip na jih, tak snad to klapne a uvidíme něco víc z těch místních krás. 

Australia Day 2015

Tak jak je tomu zvykem každá země má nějaký státní svátek. No a Austrálie má "překvapivě" Australia Day. Jako správní vlastenci tu Australané každý rok slaví den kdy si Británie přivlastnila kus Australského kontinentu tzn. začátek útlaku a vyvražďování původního obyvatelstva.

My jsme ráno po noční šichtě vyrazili na pláž kde jsme se stali účastníky překonání světového rekordu v nejvíce nafukovačkách na vodě! Za $30 registraci jsme dostali nafukovačku v podobě velké pantofle a v poledne jsme naběhli do vody s dalšími 2200 účastníky. 

Z pláže jsme na bicyklech vyrazili zase zpět dom, kde jsme očekávali zbytek přátel z pláže. Grilovačka a pivka proběhla na jedničku a po šesté jsme se vydali do města sledovat ohňostroj na řece. Kvůli nočním přesunům jsme opět šlapali na kolech. U řeky proběhla seance s vínkem a po osmé hodině začal 30-ti minutový ohňostroj, který předčil ten novoroční.

Po ohňostroji se většina osazenstva rozešla domů. Ulice Perthu připomínaly postapokaliptické zombie filmy, když se celé město od řeky vracelo domů. My jsme narozdíl od ostatních byli pozvaní na rozlučku s Mélanií a Garym, našimi francouzskými přáteli. U nich na bytě proběhla veselice nevýdaných rozměrů. Po půlnoci jsme se ovínění na kolech přesouvali zpět domů. Nutno poznamenat, že Monika se stále potýkala s kašlem a teplotou, takže nasadila antibiotika, téměř nepila alkohol a hrdině šlapala. Dnes je jí již lépe a až na nedostatek spánku a mojí opici jsme oba téměř zdraví.

Práce je stále málo a my se soustředíme na plánování našeho výletu na jih, protože již za tři týdny máme opět prázdniny!!

Serpentine Falls

 Už před výletem na Pinnacles Monče začala teplota a stou bojuje až do dnes. Proto jsem pondělní výlet podnikl bez ní a zatím co se ona potila pod přeinou já se s třema kámošema potil v autě s kuželkama směr Serpentine Falls.

Hodinu na jih od Perthu leží jeden z mnoha parků, který se vyznačuje jezírkem se sladkou vodou a možností koupání. Pokud necháte auto před bránou tak se po páté místo vyprázdní a máte možnost se koupat bez otravnejch davů. Před vylidněním jsme skočili na BBQ kde nás překvapila rodinka klokanů co tam somruje od turistů.

Po grilu sme se šli cákat. Dost lidí se jim tam zabilo pádem ze skály/na skálu/ na jiného plavce takže je to tam teď "zakázaný". My jsme s Joanem přešlapovali na místě zda si skočit cca 10m, ale zvítězil hloupej rozum... snad příště. Když jsme vylezli nad vodopád zjistili jsme že je tam mini jezírko a trubka, ze který se chrlí zásobní voda. Místní redneck nám pak řekl pravdu, že to tam teď pumpujou zemědělci jinak by to tam vyschlo. Každopádně srandy kopec a dost příjemnej vejlet na smradlavý pondělí.

Díky nový kamerce co jsem si koupil na výletování si můžete vychutnat 170° výhled shora vodopádu

The Pinnacles, Nambung National Park

 Konečně se nám podařilo zorganizovat náš první výlet za poznáváním Austrálie. V osmi lidech jsme si půjčili van a vyrazili 200 km na sever do Nambung National Park, kde jsou hlavní atrakcí The Pinnacles - malé vápencové útvary, vystupující z pouště. Složení posádky: 4 Kolumbijci, 2 Francouzi a my. Půjčení auta s plnou nádrží a pojištěním nás vyšlo na 220 dolarů, což není špatný. V Západní Austrálii je hodně krásných míst, kam se dá vyrazit na výlet, ale je to na více dnů. Náše cílová destinace je hodně propagovaná ve škole, ale spousta místních o tom nikdy neslyšela.
Vyrazili jsme v 9 ráno, Kolumbijec se ujal řízení a my se kochali okolní krajinou. Ta byla docela vyprahlá, všude písečné podloží a ohromné lány požárem zničené půdy. V NP jsme místo  4km procházky zvolili raději projížďku autem s krátkými pěšími výpady. To místo má rozhodně svou atmosféru.

Po svačině jsme vyrazili do Lancelinu na vyhlášený sandboarding. Na benzínce jsme si půjčili dvě prkna a autem dojeli k nedalekým pískovým dunám. Prkna jsme navoskovali, vyšplhali se na kopec a šusem dolů. Zlatý sníh, písek jsme měli uplně všude, ale byla to sranda. Pár lidí tam mělo lepší prkna, s úchytama na nohy, takže jezdili jak na snowboardu.

Poslední bod programu byla koupačka a grilování na pláži Yanchep, kam jsme se dostali az kolem 6, takže už moc nesvítilo. Na závěr jsme našli funkční gril v parku nad pláží a vychutnávali si párky, pivo a západ slunce. 

Cycling into Swan Valley

Tak zpět ve škole, konečně v normální třídě s Donnou, skvělou učitelkou...

Nedělní hlášené pařáky jsme chtěli proválet někde u vody místo toho jsme však nakonec s francouzskými přáteli zorganizovali cyklovýlet do Swan Valley. Krajina to vyhlášená jako skvělá vinařská oblast s možností ochutnávek vína zdarma. Brzo ráno jsme sedli na vlak a vyrazili kousek za město do stanice Guildford, kde jsme nabrali info mapu a pár rad kudy kam a vyrazili. Ani nevím kdy jsem naposled viděl hnědou řekou a mimoměstskou krajinu. Nebejt toho vedra, papoušků a palem kolem silnice cítil bych se jak na vejletu kolem Berounky :-D.

Na první luxusní farmu Sandalford jsme dorazili před desátou zrovna když otevírali restauraci a prodejnu vína. Ochutnávky jsou zde ve smyslu: "Zkus pár vín a nějaký si vyber nebo zaplať drobný poplatek" ($2-3). Hned na začátku jsme měli štěstí na obsluhu a klučina v našich letech s námi dal řeč a v klidu nám nalil pár sklenek a poradil, které vinárny stojí zato.

Druhá vinárna byla co by flaškou dohodil za dva dolárky jsme dostali skleničku a pak dalších pět. Když jsme vylezli z klimatizovaných prostor ofoukl nás vítr skoro jak ze sauny. Po další farmě už jsme byli v náladě hladoví a žízniví po vodě, jelikož naše zásoby nebyly největší.

Nicméně nějak jsme se prokousali přez poledne, a vystřízlivělí jsme to ještě vzali přes Beer tasting (ochutnávka piva) do Reptile Zoo tedy farma s plazi atd... Zde jsme koukli na klokany, krokodýly a hady, které jsme si měli možnost i pohladit.

Po této zastávce jsme jeli zpět. Ještě jeden pivovárek nás čekal a pak jsme koukli za naším novým kamarádem zpět do Sandalford kde již skončili. Nabídl nám láhev rosé což se neodmítá a příjemně jsme pokecali.

Byl to supr výlet, který si jistě někdy zase zopakujem. Příště snad při nižších teplotách.

Happy New Year

Jak na nový rok tak po celý rok. Tedy válendo doma, díky práci strávené v restauraci až do 2:30 am. Tímto Vám všem přejeme Šťastný nový rok.

Martin & Monika