Trip to Margaret River

Dva týdny zpátky si Austrálie připomínala první velké vojenské tažení v rámci I.SV - Anzac Day a s tím je spojen státní svátek. Ten připadl zrovna na sobotu, což znamená, že volný den se tady příjemně přesouvá na pondělí. My jsme prodloužený víkend s vidinou pěkného počasí využili pro výlet do oblíbené destinace 270km jižně od Perthu - Margaret River.

Vyrazili jsme v pětičlenné sestavě, 4 češi a Korejka, takže jsme mohli pěkně procvičovat angličtinu a porovnávat národní zvyklosti. První zastávka proběhla v Busseltonu, jehož molo je prý nejdelší dřevěná konstrukce na jižní polokouli (1841m). Pro lenochy tam jezdí dokonce vláček, my jsme se v rámci šetření času a peněz, jelikož to bylo placené i pro pěšáky, nezúčastnili. 

Do Conto´s campside jsme dozazili ve 3h odpoledne a pak už to nepokračovalo tak hladce jako na našem předchozím výletě. Nejdřív jsme při couvání přehlídli nízký kůl a promáčkli nárazník a pak jsme nemohli najít cestu k moři a dlouho jsme se prodírali roštím přes duny. Nicméně to stálo za to, krásné výhledy, západ slunce, pohoda...

Večer jsme poprvé grilovali steaky z klokana, chutná to jako hovězí, ale musí se víc žvýkat. Hawon připravila tradiční korejské jídlo Bulgogi, naložené hovězí maso v sojovce, sezamovém oleji s cibulí, jablkama a hruškama a bylo moc dobrý. Po západu slunce byla docela kosa, ale naštěstí jsme si mohli udělat oheň a přežít v poklidu večer.

Druhý den po snídani jsme si to namířili na vyhlášený surfařský spot, kde ještě před pár dny probíhaly závody na čtyřmetrových vlnách. My jsme zažili už menší vlny, ale zavíraly se dokonale, první pořádný který jsem kdy viděla. Martin si možnost zajezdit na profi vlnách v ledový vodě nenechal ujít, ale na stupně vítězů musí ještě trochu potrénovat. 

Sváteční oběd proběhl v parku vedle Margaret River, pro změnu jsme grilovali párky s bramborama a s plnýma pupkama jsme se pak vydali na procházku proti proudu řeky.

Z únavné a dlouhé zpáteční jízdy do Perthu nás nečekaně vytrhl policista měřící rychlost, zrovna když jsme předpisově nejeli a aby toho nebylo málo, tak tady se o státních svátkách davají double pokuty. Dozvuky výletu jsou tedy v podobě obesílání vrakovišť kvůli nárazníku a checkování schránky kvůli tučné pokutě.

Easter in Perth

Velikonoce v Austrálii nemají takový význam jako pro nás evropany, ale stejně jsme si tu mohli vychutnat příjemné čtyři dny volna. Čtvrteční večer po škole jsme strávili na školní party, která probíhala stejně jako minule v baru Mustang.

 Tentokrát jsme se zkušeně v půlce večera přesunuli do The Game baru, který nabízí levnější pivo a více zábavy. Paradoxně, protože byl svátek bar zavíral již o půlnoci takže jsme se opět přesunuli do Biliard klubu, jednoho z mála volných barů kde jsme se dorazili.
V pátek jsme vystřízlivěli a na sobotní večer jsme se s českým kamarádem Michalem ze školy vydali na elektro do Metro City klubu. Bylo to TOP. Domů jsme se dostali kolem čtvrté a já v osm vstával do nové práce.

Štěstíčko mi přálo a dostal jsem se do Delaware North Company. Jde o cateringovou společnost, která zajišťuje provoz sportovního stadionu v Subiacu (kousek od nás). Hned mi nabídli dvě směny, jelikož se tam každý víkend teď hraje rugby. V deliriu jsem se vydal na kole směr stadion kde jsem obdržel firemní tričko a jelikož moje černý plátěnky nejsou akceptovatelný tak jsem musel podlepit moje jako kožený botky ještě z Anglie, který jsem si tu již prošoupal. Z food runnera (jak jsem se mylně domníval) se stala stock runner. Tedy místo nošení jídla zákazníkům jsem doplňoval drinky do lednic u barů, který se vyprazdňovaly neuvěřitelně rychle při přestávkách. Byla to dřina, ale zase žádnej stres. Nakonec jsem tam strávil 12 hodin bez pauzy. Jediný co mě hřálo na srdci a v žaludky byla vidina prachů  za tu směnu jelikož neděle jsou double pay (dvojitá mzda). Totálně vyždímanej sem dojel dom.

V pondělí jsme pro změnu pořádali BBQ party u nás. pomlázka ani vajíčka se tento rok nekonali. Počasí se zhoršilo, ochladilo se a trochu sprchlo. Nás to ale nezastavilo. Pár přátel dorazilo a já jsem ugriloval špízy pro všechny, které Monča den předem připravila. Padla trocha piv a vínko. Úspěšně jsme otestovali hru, kterou jsme dostali k Vánocům v balíku z Čech od mojí rodinky (ano balík dorazil asi po čtyřech měsících, příště prosím leteckou poštou jinak už by nás tu balík nemusel zastihnout :-) ).

SW Camptrip_05 - Windy Harbour, Tree Top Walk, Diamond Tree

Den 9. - Walpole NP

Rybaření na Parry beach bylo jedno z nejplodnějších. Na pravé rybí návnady brali jak divý, ale jen malý kousky, takže jsme je po identifikaci a vyfocení pustili na svobodu. Ještě, že jsme nic velkýho nechytli, protože by stejně nikdo neměl sílu a znalost jak to krásný zvíře zabít a vykuchat. 

Balíme a jedem do Valley of the Giants, na stezku v korunách stromů - Tree Top Walk, vstupné $15 na osobu. Délka trasy je jen 600m a v nejvyššm bodě dosahuje výšky 40m. My si užíváme pobyt v pořádném lese, protože většina NP disponuje jen nízkým porostem a suchým křovím. Gigantama se tu rozumí Tingle trees - eukaliptusy, nejvyšší stromy ve WA, dosahují až 30m, v obvodu až 22m a některý jsou starý i 400 let.

 
Jejich výhodou je, že vydrží i lehké požáry o čemž jsme se přesvědčujeme na vlastní oči. Projíždíme lesem, kde ještě před deseti dny hořelo. Na netu píší o spálených 25 000 ha lesa, občas je vidět ještě doutnání. Měli jsme štěstí, že to nevzalo i  náš poslední camp - Windy Harbour. Zde si paradoxně rozděláváme první legální oheň  a za lehkého deštíku si užíváme večer.

Den 10. - zpět do reality

Zde je vidět záběr celé cesty (pouze * na východ od aktuální trasy)

Počasí se zkazilo, celou noc prší, takže v 6am už pakujeme. Do Perthu to je 370 km. V nejbližším městečku si dáváme kávu s dortíkem a jedem prozkoumat místní vinařství. Jako dárek za půjčené auto kupujeme Polákovi nejlepší Pinot Noir ze sadu Salitage ( $40) a sami se necháváme pozvat na free tasting dalších odrud.

Hladinu adrenalinu si nenecháme klidnou ani poslední den. V ceste nám stojí vyhlídkový eukaliptus Diamond Tree, na který se dá vyšplhat do výšky 52m po ocelových příčkách. Tyto pozorovatelny byly zřízeny v minulosti pro pozorování bush fires. Na to, že v AU jsou na všechno děsně opatrný, tady s jištěním celkem šetřili. Utáhnout boty a vzůru, v polovině mi to zpěvu vůbec nebylo, ale pak se to zlepšilo. Další poklona patří Mirkovy, který netrhal partu, zaťal pěsti a vyšplhal až nahoru. 

Poslední zastávku před Perthem děláme v Bunbury, kde mám typ na pozorování delfínů. Posilněni nevýrazným fish and chips dojedem na nejzazší výběžek u přístavu a už z auta vidíme spousty ploutviček. Bohužel po celou dobu pozorovní zůstává jen u ploutví, celí se nám neukáží ani ve skoku ani blízko mola. 

Za mě tedy musím říct, že mě tenhle výlet nabil pozitivní energií. Poznal jsem, že WA není jen život v kleci jednoho velkoměsta bez stromů a zvířat, kde se člověk pořád musí ohánět aby měl práci nebo aby se soustředil ve škole... Bylo to jen devět dní, ale viděli jsme tolik věcí na který vždy budu rád vzpomínat s úsměvem na tváři. Teď to jsou dva týdny od našeho výletu a už jediný na co myslím je kdy vypadneme z Perthu a jestli to rovnou bude na náš vysněný Zéland (-: -Martin

SW Camptrip_04 - Albany, Denmark

Den 7. - pláže u Albany

Opouštíme NP, do civilizace to máme pouhých 100km. V Albany automaticky začínáme návštěvou info centra, doplňujeme zásoby chleba, piva a benzínu. Kouknem po městě, zajímavostí je replika první lodi, která přivezla osadníky do WA a moderní budova zábavního centra.

Na oběd si zajedeme do Frenchman Bay v NP za městem, kde si na BBQ opečeme párky. Do campu to tentokrát máme kousek. Shelly beach v West Cape NP je až na kadibudku (které jsou tady ovšem na vysoké úrovni) normální pláž kde se dá stanovat a zadarmo. Kluci hned vyráží rybařit, vyzkoušet novou umělou návnadu z obchodu, ale štěstí jim nepřeje, takže tuňáka do těstovin nelovíme z oceánu ale z konzervy.

Den 8. - pláže u Denmarku

V 6 ráno nás budí východ slunce, kterým se kocháme rovnou z pelechu. Místní rybáři už mají dávno nahozeno a kluky to tam taky hned táhne. Martin dostal od Němce pravou mrtvou návnadu, takže šance na úspěch se zas zvyšují. V poledne balíme, konzumní zastávka v Denmarku a hurá na největší atrakci v okolí. William Bay NP proslul mega balvanama na pobřeží - Elephant Rocks a přírodním bazénem - Greens Pool, který je ideální na škorchlování. Pod hladinou to ale moc nežilo. ,


Campujeme u Parry beach, kde už je to trochu masňácký, vybavené karavany, rodiny s dětma na dovolené a hodně důchodců. Poprvé se setkáváme s povoleným ohništěm v campu, dříví se dá koupit u správce nebo přivést vlastní. My jsme se po setmění posbírali pár suchých větví za hranicema campu a bylo zle. Místní prudič na nás hned vystartoval, že jsme v rezervaci a z lesa se nic brát nesmí, takže jsme to hodili zpět za plot a k vaření si posvítili svíčkou.