Singapore to Perth

Čtvrtek 18.9.

Dnešní plán - užít si místní exotickou přírodu. Uprostřed Singapuru se nachází menší tropický prales s vodním rezervoárem. Okružní stezka je dlouhá 11 km a zhruba v polovině je visutý lanový most v korunách stromů. Míříme tam. Trasa je oblíbená spíše pro bežce než pěšáky. Poštěstí se nám vidět spoustu makaků, veverek, dlouhých ješterek a jednoho varana.

 Hadi naštěstí žádní. Tree top walk je cca 200m dlouhý úzký most s krásnou vyhlídkou. Tam jsme potkali dva místní turisty a měli o odpolední zábavu postaráno. Elsa a Desmond nás pozvali na společný oběd, jídlo je totiž jejich koníček. Dostalo se nám opravdového gastronomického zážitku. Ochutnali jsme laksu, omáčku satay, grilované mušle, rejnoka na chilli a další dobroty. Oba byli moc milí a na závěr nás ještě hodili do centra.

Na programu byla už jen procházka parky a pěší lávka Hunderson waves, architektonicky velmi podařený kousek. V hotelu jsme si už jen zabalili a nařídili budíka na 3:30.

Celkově Singapur hodnotíme dobře. Žije zde asi 5 milionu lidí, ale jen polovina jsou místní obyvatelé. Cítili jsme se tam opravdu v menšině, bělochů a turistů poskromnu. Město je složeno jen z extrémně zastavěné nebo ozelenělé plochy. Buď mrakodrapy a nákupní centra nebo parky. Všude je čisto, metro je přehledný a luxusní. 

Pátek 19.9.

Čeká nás celý den na cestě. Na letiště si bereme taxík, vstupní kontroly jsou OK. Letíme s Malaysia airlines s hodinovým přestupem v Kuala Lumpur. Letecká společnost je na nižší úrovni než Emirates a odér místních je cítit všude. Je to náš čtvrtý let, začínáme si připadat zkušeně. V 15:00 místního času přistáváme v Perthu. Ve vzduchu je cítit napjatá atmosféra kvůli všem vstupním kontrolám. Imigrační vyzvídá, cvičený pes hledá drogy a tak. No a jsme u protinožců, čeká nás klasické řešení dopravy  a zátěžová zkouška s bagáží. Náš místní hostitel - Matt z couchsurfingu bydlí kousek od letiště ve čtyřpokojovém bungalovu. Matt má několik zaměstnání. Pomáhá v rodinné firmě, sám zároveň jednu provozuje a do toho dělá osobního trenéra. Bungalov má plný sportovního náčinní a uprostřed obývacího pokoje má ping pongový stůl. Je to děsnej pohodář, který nemá s ničím problém. Často hostí nějaké cestovatele i tentokrát tu nejsme sami. Před náma právě dorazil pár z Francie a další pár z Belgie už tu pár nocí pobývá. Čeká nás international party. Belgičan Jeremy slaví narozeniny, my otevíráme slivovici a  předáváme si užitečné informace. Po čase zjišťujeme, že Francie i Belgie má s Austrálií dohodu o Working Holiday visa... závist :-).

Praha-Singapore

Pondělí 15.9.

Tak a je to tady, něco končí a něco nového začíná. Je 14:00 jsme na letišti, odbavujeme zavazadla, loučíme se s rodiči, projdeme všemi dalšími kontrolami a čekáme na nalodění do Airbusu A 330 směr Dubai. Na mě to všechno doléhá, jsem naměkko. Letíme přes Turecko, Černé more, Irán a Perský záliv. Po shlédnutí pár filmů, šesti hodinách a 4700km přistáváme o půlnoci místního času v Dubai.

Úterý 16.9.

Díky přistaveným schodům a přejezdu autobusem můžeme okusit horký noční vzduch. Na přestup máme 3 hodiny, okouknem drahé obchody, dame občerstvení  a marně se snažíme připojit na wi-fi.  O let do Singaporu je velký zájem, takže se vezeme větší mašinou -  dvoupatrovým Airbusem A 380  Bohužel nesedíme vedle sebe, stejně ale většinu času prospíme. Mě se třeba podařilo zaspat i celou snídani. Po 5100 km a 8 hodinách dlouhého sezení letadlo dosedá na Shangi-Singapurském letišti.

 Místní čas je 15:00, teplota 31° a vlhkost extrémní. Na letišti je přistavená speciální jednotka s rouškama a infra teploměrama pro potenciální ebolisty. Přes imigrační kontrolu procházíme v klidu a poslední scanner zavazadel žádné drogy ani zbraně neodhaluje, jsme vpustěni do země.

Na informacích dostáváme kompletní info jak se dostat s MHD do hotelu. Vybíráme cash a s plnou polní vyrážíme vláčkem, metrem, autobusem a nakonec i velký kus pěšky do hotelu Fragrance Oasis. Jsme naprosto strhaní, ulepení, vyčerpaní ale rádi, že první čast cesty proběhla bez komplikací. Ač je večer ještě mladý a my bychom se měli cítit podle českého času na 11:00 padáme do postele a s Bolywoodem v TV usínáme. 

Středa 17.9.

Díky skoro 12-ti hodinovému spánku jsme fresh a ready na průzkum centra a hlavních památek. Venku na nás bouchne extrémně horký a vlhký vzduch. V tomhle, že máme absolvovat dvoudenní prohlídku města? Jdeme kilák na nejbližší metro a vystupujeme v centru. Všechno tu má klimatizaci, která je nastavená na ledových 18°. Všude jsou mantinely, vysoké ohradníky, tribuny, zahradní stany a plakáty lákají na víkendovou událost – formule 1. Naštěstí je takhle zastavěna jen malá část centra.  Všechny známé památky jsou na dohled. Flyer (velké ruské kolo), Marina Bay Sands (holel s lodí), mrakodrapy a Merlion chrlící vodu (znak města, spojení ryby a lva).

  Polední průtrž mračen přečkáme přejezdem do ChinaTownu, kde dáváme oběd a kouknem na hinduistický a budhistický chrám. Odpoledne trávíme na ostrově Sentosa, kromě mega komplexu všeho tu jsou i pěkné pláže a parky. Všechno to tu procházíme pěšky což je na místní poměry dost nezvyklé. Všude tu lítají kabinky, lanovky, přibližovací vlaky busy... Chill and beer ve stínu palem, odpočinek a únik z města. 

Na večer se vracíme do centra, kochat se a fotit rozsvícené panorama. Poslední zastávka před totálním vyčerpáním jsou Gardens by the bay. Nádherný park s velkými umělými stormy (do kterého se jde vysutým mostem přes komplex hotelu), které mění barvy, hrají a některé slouží jako vyhlídka. 

Před půlnocí s dvaceti kilometry v nohách padáme na postel, jsme KO.