Notes from Indonesia - Flores, Labuan Bajo

Sobota 18.7. 10:00am 

Čekáme na autobus směr Ruteng

Let vrtuláčkem se až na zpoždení odehrál bez komplikací. Pro batužkáře cestovatele snad jen doporučení nechte všechny kovové"multitools" doma. Už jsme na letišti prišli o kovové nužtičky na nehty a dvoje mini kleštičky se kterýma by se přepadení letadla provádělo velmi težce.

Letiště zelo prázdnotou až na pár taxikářů. My jsme dali procházku místním slumem směr backpacker hostel Bajo view.

 Náš strach z podomních prodejců všeho možného brzy opadl. Nikdo nám tu nic nestrkal, po chvíli jsme udiveně opětovali pozdravy od vysmátých dětí, které si hrály pred domky. Bajo view nás též mile překvapil. Tento budget hostel nás uvítal nádherným výhledem na město, milým personálem a nízkou cenou za pobyt (170 000rp za stan).

 Procházka po pláži se nekonala jelikož LBJ je spíše přístav. Je zde jedna hlavní ulice plná zážitkových kanceláří a restaurací. Všude se píše jak na Floresu žije 90% křesťanů večer se zde však ze tlampače ozývají muslimské koledy.  Z oslav hinduistických jsme přijeli na konec ramadánu.

Ráno nebo spíše ještš v noci nás probudili kohouti a zvuky města. Po brzké snídani jsme si šli pronajmout skútr, který nás stál 75 000 na den. Nasledovalo vyhledavani pláží, kterých jsme moc nenašli zato jsme diky dezorientovaným GoogleMaps zabloudili do Mirror Cave což jsou korálové zkameněliny. U brány jakéhosi zarostlého areálu sedělo pár místních, kteří si z toho udělali byznys. U památek se tu většinou platí za parkovné a jakéhosi průvodce, který občas plní funkci informační s bídnou angličtinou anebo pouze jak navigátor. My zaplatili 40 000rp za vstup do toho se k nám přidaly dvě holčičky (nakonec jsme zjistili že jim je 18 a studují na místních středních), které nám ukázaly jeskyně. Po jeskyních jsme se vydali dál, mapka nás dovedla kamenitou cestou k turistickému rezortu v zátoce. Za poplatek jsme se dostali na luxusni pláž s bazénem.

Další den jsme se vydali hledat vodopády. Hlavní silnice je ve skvělém stavu, jízdu zde sem si fakt užíval, bohůžel jakákoliv odbočka je v podstatně horším stavu. GoogleMaps opět zklamaly svým diletantstvím a nám nezbylo nic než se ptát místních. Nakonec se nás ujal mlady motorkář co asi mířil do stejné vesnice a kodrcal se s námí 10 km. Na místě nás již přivítaly děti jestli nechcem "local guide". Nechtěli jsme zbytečné utrácet zamířili jsme do džungle. Nakonec jsme vlezli někomu na rýžové pole. A to už se k nám řítil majitel políčka i s dětmi jestli nechcem vzít k vodopádu. Jelikož nerozuměl ani slovo anglicky lehce jsme se dohodli na částce 10 000rp. Cunca (vodopád) Rami był na dohled a cesta trvala ještě 10 min. U vodopádu jsme dali sváču, zklamali průvodce jeho odměnou a šlapali zpět do kopce. Ještě nám zbývala spousta času tak jsme se vydali hledat Cunca Walung. S trochou a pomocí místních jsme dorazili do improvizované recepce, kde jsme za poplatek 100 000rp dostali stoletého pasáčka koz ), který nás následoval bežíc za skutrem. Po cestě se mi povedlo na svažité prašné zatáčce sklopit skútr a sedřít Monče koleno. Na místě nás čekal kaňon a hukot skrytého vodopádu. Od toho nás dělila asi sedmimetrová skočka do vody. Zatvrzelá Monika se nechala lehce přemluvit k sebevražednému skoku (máme natočeno). Přeživší jsme vplavali do soukromé vířivky s nádherným výhledem na vodopád.

Notes from Indonesia - Bali_02

Středa 10:30am, Bali airport
Tak čekáme na let do Labuan Bajo, Flores Island. První let byl volný až na dnešek takže jsme si prodloužili pobyt na Bali Cliff ville a pocestovali po ostrově.
V pondělí jsme zamířili do Green Village, což je vesnička v džungli postavená výhtadně z bambusu. Je zde cca 9 vil a další se staví. Dále je tu škola postavená ve stejném stylu. Pronájem jedné vily s třemi ložnicemi vyjde na $500/den. Šest vil tu je v dlouhodobém pronájmu. Cesta skútrem nám zabrala hoďku a půl. Jízda byla napínavá jak jsme se proplétali skrz roj motorek proložených automobilovou dopravou. Vyjet změsta prakticky nelze jelikož život existuje podél vševh silnic. Kousek před cílem jsme se však dostali do džungle a užívali pocitu exotiky a izolace. Po pžíjezdu jsme naběhli do bambusové recepce a sjednali částečnou tour za pouhých $15 jinak se platí $35 za prohlídku vil, školy a bambusárny. Design a přírodní architektura nás ohromili. Prolezli jsme jednu vilu kde se smí fotit. Měla 5 pater a veškerý interiér byl z bambusu. Vyjma spotřebičů a toalety bylo vše přírodní. Po tour jsme objížděli okolí a hledali školu která je proslulá svým nádherným mostem přes řeku.

V úterý jsme se s přáteli vydali do chrámu Tenah Lot, který je postaven na umělém útese. Chrám se nachází nad Kutou, kde je jedna z provařených turistických pláží. Po cestě jsme také narazili na nádherná rýžová pole. Na místo jsme dorazili za odlivu takže jsme se dostali až k chrámu stejně jako davy turistů takže fotky výrazně ztratily na romantice. Podívaná přesto stála za to takže jsme uhádali v jedné z mnoha provozoven občerstvení na útese slevu a pokochali se s milkshakem a chlazeným pivkem Bintangem.

Notes from Indonesia - Bali_01

První týden na Bali skoro za námi. Bydlíme v Surfhouse Bali Cliff v Jižní Kůtě což je nejjižnější cíp Bali as 30min od letiště. Cestujeme na lehko pouze s batohama. Hned po příjezdu jsme se zasmáli nad hordou taxikářů s cedulkami čekajících na pasažéry. Mezi nimi byl i Paulus co nás hodil do vily. Vilu vlastní čech takže tu o čechy není nouze. Máme vlastní pokoj a sdílíme toalety za 15$ na noc.

První den jsme vzali skútr a vyrazili do vesnické divočiny pro benzín, rupie a jídlo. Za australský dolar dostanete 10 000rp tedy 20Czk. Dokud nemáte v penežence všechny druhy bankovek muže se stát že se spletete. Takže první litr benzínu nás nestál dolar ale deset. Oni vám vrátí jen člověk nesmí hned odejít.

Potraviny tu stojí skoro jak v čechách což pro nás byla příjemná změna. Najíst se dá dokonce levněji, v místním Warungu lze dostaz jídlo od 40czk takže vařit se moc nevyplatí. Warung fungudje na stylu rýže/nudle smažené/nesmažené s čím si vyberete. Zelenina může být i pálivá, dále tu lze nalézt pečené rybky, kousky kuřete, různé smaženiny. Něco má nasládlou chuť a voní to po citrónu. Hledání Warungu u cesty je vždy dobrodružství jelikož se jako Evropan bojím o kvalitu přípravy spojenou s čistotou atd.. Po chvíli tovšak člověk přestane řešit (dokud ho nepotká první "zažívací potíž").

Pláže jsou tu ráj surferů, všude jsou nějaké vlny. Vstup do vody bývá písečný ale rychle přejde do korálu,takže při odlivu si mužete lehce pořezat nožky. Není tu ani tolik turistů. Počasí se přez den blíží k třicítce a hic tu je jen když je čistá obloha, která se za den dokáže několikrát změnit. Párkrát jsem si z villy pujčil prkno a musím říct že mám stále co dohánět.

V pátek jsme podnikli výlet s kamarády směr vulkán Batur na severu. Po cestě jsme navštívili pár dílen (batik, stříbro a dřevoryt), rýžová pole a temples(chrámy). Také jsme podnikli výlet na Uluwatu Temple což je posvátné místo na útesu plné oprsklých opic. Jedna mi tam ukradla čepici, ale naštěstí jsem jí získal zpět.

V plánu na další týden je přesun na Flores island což je ostrov vzdálený 1,5 letu směr východ. Zatím nemáme jasno zdali jet lodí nebo letět.