Poslední snídaní na střeše našeho hotýlku se loučíme s Mandalay. V 7:30 máme být připraveni v hale. V 8:00 konečně nasedáme, společnost nám dělá jeden zcestovalý Francouz. V minibusu opouštíme město poměrně svižně. Po hodině však odbočujeme z prašné dálnice na ještě prašnější asfaltku. Závod začíná. Místní drožkaři mají hodně testosteronu, který si vybíjejí střemhlavou jídou vpřed s cihlou na plynu nehledě na povrch vozovky. Stejně jako v Tour Le Mans je potřeba občas doplnit benzín nebo baterky v jedné z mnoha občerstvoven podél cesty. Jako snack je vždy možno zakoupit něco z tácu na hlavě místní domorodkyně. Krom různého ovoce a smažených bobů jsou v nabídce pravidelně vařená křepelčí vajíčka či svazek vařených nasládlých kořenů (známe z Indonésie).
Při opravě/rozšíření silnic je skvěle využita dělba práce. Radši než platit jeden dozer, je lepší využít deset dělníků. Slečny kamenivo jednotlivých frakcí v mísách na hlavě postupně rozvrství na vozovku, která se staví zhruba ve stometrových délkách. Válec vše zhutní. Vozovka se zaleje asfaltem a je hotovo.
Na uvítanou jsme na hranicích města zaplatili turistickou tax 25000MMK (20 USD). Chrámový komplex se rozkládá hlavně v oblasti Old Bagan (nejdražší bydlení pro snoby je kolem něj). Na jihu od Old Bagan vznikl v 90. letech pro místní praktičtější New Bagan s kolmými ulicemi a sociální infrastukturou. Tam naleznou bydlení backpackeři co si dovolí utratit za pokoj 40 USD a více. My však filtrujeme dle ceny a tak naše cesta míří do Nyaung U asi 3 km severně nad Old Bagan kam míří budget spodina cestovatelů. Hotel se zove jménem Eden. Za 25 USD se velebíme v zaplísněném pokoji. Závěsy raději ani neroztahujeme aby nám soused z vedlejšího domu neviděl do toho našeho ráje.
Za osm babek půjčujeme kola na tři dny a jedem si na obýdek a na obhlídku Baganu. Největší rozkvět Baganu se datuje mezi 11. a 13. st.n.l. Dle legendy na počátku místní válečník a král Anawrahta vlivem mnicha z vedlějšího králoství konvertoval k budhismu. Svojí oddanost Budhovi vyjádřil výstavbou mnoha chrámů v Baganu, které se staly vzorem pro celou říši. Jeho nástupci v této práci pokračovali a tak vzniklo seskupené téměř 4000 pagod a chrámů. Řada zemětřesení z toho dvě nejsilnější v letech 1975 a 2016 měla za následek zřícení či poškození nektěrých svatostánků. Opravy za použití nepůvodních materiálů a technik mnohdy nedosahují původních tvarů a obrysů což dost žkodí pověsti této památkové oblasti zahrnuté do dědictví UNESCO.
Oproti Angkoru v Kambodži, kde se hlavní komplex nachází na několika kilometrech čtverečních, jsou zde pagody rozmístěny bez jakékoliv myšlenky různě v krajině. Ideální je to pro rejdění na bicyklu či e-bike (elektro verze scooteru). Náš odpolední okruh nás zavedl k turisty zamořené Shwezigon Pagoda mezi Nyaung U a Old Bagan. Nablískaných pagod jsme již po Mandalay měli dost a tak jsme se odklonili od hlavní cesty do Old Bagan a zajeli do místní prérie. Na prašných cestách projíždíme mezi cihelnými pagodami různých velikostí a tvarů. Na náš první západ slunce zde volíme vyvýšeninu u vodní nádrže kde si bez tlačení sedáme na trávník a s pivkem v ruce sledujeme tu hru stínů a barev.
Úspěšný den v Baganu by se dal rozdělit na ranní fázi kdy se ideálně na východ slunce vydáte na již předem prozkoumanou pagodu na kterou se dá vylézt. Vetší chrámy s vnitřním schodištěm do vyšších pater jsou otevírány až kolem sedmé místními, kteří u chrámů často žijí se svojí rodinou. Dokud je slunce nízko, jsou obrysy chrámů nejvíce fotogenické. Kolem jedenácté přichází vedro a nejlepší je v tu dobu se někam schovat a odpočinout si. Po třetí je slunce na ústupu a nejméně hodinu před západem je potřeba najít pozorovací místo.
Bez budíku se stává blbě takže desátá ranní to jistí. Snídaně byly do devíti takže míříme na trh kde kupujeme meloun, čerstvé banány a nádherně lakované misky na čaj. Náš druhý den v Baganu opět plánujeme rejdit mezi sklizenými políčky, pasoucími se kravkama a ruinama z dávných věků. Díky rozlehlosti území se nikde netlačíme a často jsme jediní návštěvníci v malých komplexech. Základ každého chrámu je socha Budhy umístěná v centru stavby. Víc Budhů je víc adidas a tak velké stavby tradičně mají ve vnitřních chodbách na každé straně po jedné soše sedícího Budhy. Je hezké vidět, že pro místní to sice je tak trochu atrakce pro vyfocení, ale zárověň většinou pokleknou a pomodlí se před sochou. Místní prodejci se usalaší kamkoliv kam noha turisty zabloudí a tak občas kroutím hlavou proč na bohem zapomenutém místě čeká naivní prodejce s pohledy. Na západ slunce jedeme na jednu stupu, tedy komolou pagodu po které vedou strmé schody vzhůru. Cestu nám spetřuje Moniky prázdné přední kolo. Situace nemá řešení a tak jedem dál. Další nádherný západ slunce za námi a my jedeme pomalu po krajnici něco zakousnout.
V 5:00 zazvoní budík, po rychlé hygieně sedáme na kola mažeme si to ztichlými ulicemi na východ slunce. Klasicky to máme s extra miles jelikož špatně odbočujeme a musíme se vracet. Naším cílem je Loka Oakshang Temple. Nikde není ani živáčka až u chrámu potkáváme jednu zbloudilou duši. Jsme tu včas. Bohužel chrám je zavřený. Rychle volíme alternativu v podobě sousední stupy, u které je možné po schodech vyšplhat výše. Hlavně zout boty! Hovíme si v sedmimetrové výšce na nejvyšším prstenci a čekáma ne divadlo. Kde jsou balóny? Přichází rozbřesk a opar zbarvuje celou krajinu do ruda. A najednou zleva (z jihu) na obzoru hned za Dhammayan Gyi Temple začnou k nebi stoupat horkovzdušné balóny. Balony postupně křižují krajinou směrem k severu.
Pro snídani volíme stravovnu u cesty, s kuchyní pod širým nebem. Tousty s vajcem se nekonají, ještě zvládneme rukama nohama objednat čaj a kafe a zbytek necháváme na volbě obsluhy. Na stůl mezi nás dosedne směsice misek různých obsahů. Masové koule ještě poznám zbytek je ve hvězdách. Moni nezapomněla na lásku místních k rostlinému oleji a jako přílohu volí rýží. Přede mě přistála miska smažených nudlí jako z friťáku. Alespoň že silný vývárek zvládají lokálové připravit na jedničku, pokud tam ovšem nenalijou moc rybí omáčky. Diplomaticky se ve všem pošťouráme a platíme 3 dolce včetně čaje a kávy.
Žádné komentáře:
Okomentovat