Vietnam - Ha Long bay, Nimh Binh, Nha Trang

Z Hanoie do Ha Long Bay je to pět hodin autobusem. Turistická základna pro všechny plavby se nachází na ostrově spojeným dlouhým mostem s pevninou.  O turistickou kolonizaci se postaral nejbohatší Vietnamec země, ostrov koupil a zbudoval zde celé obytné komplexy. Dokončeno je minimum projektů a tak jsme po většinu času projížděli jakousi urbanistickou pouští. Většina cestovatelů si zaplatí balíček již v Hanoii a po příjezdu na ostrov se nalodí na jeden ze stovky korábů čekajících v přístavu. Náš prvotní záměr byl: v Ha Long nasednout na přívoz, dojet na Cat Ba Island a projet si ostrov. Z přívozu bychom viděli nějaký ty krásy místních krasových útvarů a ušetřili za výlet. Vše obšem dopadlo jinak než jsme počítali. Autobus nás vyhodil již mezi výletními loděmí. Nikde žádná civilizace, pouze malé cestovní kanceláře štosující baťůžkáře na své koráby. Hned jsme byli osloveni jedním z překupníků se zájezdy. Po pár pokusech jsem narazil na kouzelnou nabídku dvoudenní výlet na lodi za $65. Ještě jsem musel podojit na třikrát bankomat(jeden výběr za 65kč) a už jsme se naloďovali. Vyrazili jsme mezi zarostlé skalnaté ostrovy směr Cat Ba Island, před kterým jsme po hodině jízdy zakotvili. Zde jsme měli možnost na kajaku kroužit mezi koráby a ostrovy necelou hodinu. Pokoj na lodi vypadal na první pohled docela solidně, až na koupelnu, která dost zaváněla. V Hanoi jsem se nachladil a k tomu se na lodi přidala teplota, takže jsem si horké léto mohl užívat dvojnásob. Uklidili jsme se na horní deck na lehátka, kde jsme relaxovali s ostatními. Před večeří jsem od kapitána zjistil, že dál se už nejede a kotvíme zde přez noc. To mě vytočilo jelikož nám cesťák na břehu sliboval jinou cestu. Po chutné véče jsme nechtěli utrácet a unavení jsme s ostatními pouze sehráli pár karetních her. Druhý den jsme z autobusu okoukli Cat Ba Island na cestě do mini jeskyně a hurá zpátky na pevninu.

Cesta do vesnice Minh Binh nám busem ze slibovaných 3hodin zabrala hodin 7 a tak jsme se unavení večer přesunuli rovnou na hotel. Upoutaný na lůžku s horečkama jsem musel nechat holky prozkoumat vesnici na vlastní pěst. 

S Ivetou jsme si od pana domácího pronajaly skútr, který se hned za prvním rohem rozbil, na to nám byl zapůjčen lepší stroj a mohly jsme vyrazit. Řízení jsem nechala na zkušenější starší sestře a sobě přenechala funkci navigátora. Nejdřív jsme se propletly hustou dopravou, plnou motorek a náklaďáků k bankomatu ve městě a pak směr starobylá architektura. Hoa Lu bylo v 10. století hlavním městem Vietnamu, dnes tu turisti mohou navštívit dva chrámy obklopené zahradami a jezírky. Poté jsme jely do jeskyně Mua, která je slavná především panoramatickými výhledy z kopce nad ní. Tomu předcházela průtrž mračen, kličkování úzkýma uličkama přilehlé vísky a střet se stádem dobytka i průvodem kachen, docela sranda. Večer jsme vrátily motorku bez jediného škrábnutí, zkontrolovaly zdravotní stav pacienta a byli ready se posunout.

Z Nimh Binh jsme vyrazili směr Hoi An, historické městečko, kde jsme již byli, ale cestu na jih musíme rozložit do dvou jízd. O třináct hodin později jsme tu a dostáváme nabídku na hotel s bazénem(po smlouvání)za milých $6 na hlavu. Teplota mě stále trápí, ale jinak se cítím lépe. Po koupeli v bazénku vyrážíme do města za cetkama ignorujíc naše nafouknuté krosny. Musím říct,že toto městečko nás zatím nejvíc oslovilo svojí klidnou atmosférou s nádechem historie. Před odjezdem jdeme ještě na menší cooking class, kde si nejprve navolíme jídla, co si chceme zkusit a po jeiich uvaření si je můžeme sníst. Holky zvolily kalamáru plněnou mletým vepřovým, papájový salát s krevetami a kuře na citronové trávě. Hostina to byla výtečná. 

O dvanáct hodin jízdy jižněji se ocitáme v Nha Trang, městě plném ruských turistů. Horečka mě definitivně opustila což oslavuju bagetou od mobilní prodejkyně. Je teprv 6ráno, batohy necháváme na recepci a jdeme na pláž. Zde již skotačí místňáci a s postupem času se objeví první tvarohově bílí, nebo již rajčatově spálení osvoboditelé z východu. Od průvodce se dozvídáme, že s úbytkem turistických destinací alá Krym, Egypt se střední třída Rusů vydává za sluncem a levným alkoholem do Vietnamu. Od nevrlé překupnice po lehkém smlouvání pujčujeme motocygly a jedem na obhlídku těch pár památek co město nabízí. Čamské chrámy se zde zachovaly v celé své kráse a dokonce jsme si u nich dali levný čerstvý kokos za 25kč. V místní rybí restauraci ukazujeme na krevety(0,5kg) a kalamáru načež posléze dostáváme vynikající oběd s pivkama asi za 450kč. Večer si ještě dopřáváme 3litrový bucket piva z místního pivovaru. 

Ráno se vydáváme dál směr jih do vesnice Mui Nei, kde jsou písečné duny a nádherné pláže.