sobota 21. března 2015

SW Camptrip_03 - Stirling Range NP

Den 5. - Esperance


Balení, loučení a už si to valíme do Esperance, největšího města na jižním pobřeží. V info centru nám naštěstí nechali dobýt všechny baterie do mobilů a foťáků. My jsme mezi tím navštívili pro nás atraktivní místa, doplnili zásoby jídla, benzínu a v rodinném fast foodu (Top End take away, nejlepší burgr co jsem kdy měl za neskutenčně malý peníze - pozn. spoluautora) si dali nejlepší hamburger s hranolkama. 


Do cílové destinace to bylo 420km, tak nebyl čas ztrácet čas. Stirling Range NP nás přivítal už za tmy a nejlepší bushcamp dle chytré aplikace nás mile překvapil. Uprostřed ničeho byla oáza elektřiny a teplé vody. Camp disponoval ledničkama, toustrama, rychlovarnou konvicí a několika grilama. Až na dva Němce v karavanu jsme tam byli úplně sami. Byla tam nádherná obloha plná hvězd, popili jsme vínečko z Matildy a zima nás vyhnala spát.


Den 6. - Vysokohorská turistika


Snídaně byla na úrovni, káva, čaj a opečené tousty. Po bojové poradě jsme autem dojeli po typických místních štěrkových cestách pod první horu. Toolbrunup (1052mnm), druhý nejvyšší bod WA, obtížnost 5 z 6, návrat 3-4 hodiny, vrchol už z dálky vypadal jako výzva. Trochu jsme se báli o Mirkovu závrať, ale je to bojovník, klobouk dolu. Cesta prudce stoupala, po kamenité cestě jsme skákali jak kamzíci a závěr už byl jen pro otrlé horolezce. Slibovaný 360° výhled stál za to.
Tímto sedlem jsme se plazili vzhůru

Vpravo lze vidět poslední horolezecká fáze

Pohled shora na dolní plošinu

Dobyt!

Posilněni svačinkou jsme vyrazili k druhé hoře, odhodláni z toho dne vymáčknout maximum. Talyuberlup (783mnm), stejná obtížnost, 2-3 hodiny návrat. Nohy už jsme měli značně unavené, ale cesta nebyla tak kamenitá jako předtím. Vrchol byl famózní, výškově rozdělěn na tři skály a panoval tam naprostý klid. Ty výhledy nám úplně vyrazili dech, mnohem lepší než na předchozí hoře. 






















Za celý den jsme tam nepotkali ani živáčka, pokud teda nepočítáme setkání s hadem. Při sestupu Martinovi překřížil cestu asi 2m dlouhý had, co vypadal jako hroznýš. Podělaný až za ušima jsme ho rychle nafotili a skoro úprkem to pak brali dolu. Odměnou dne bylo BBQ a relax v campu.





Žádné komentáře:

Okomentovat