čtvrtek 16. srpna 2018

Aljaška

Na začátku našeho cestování byla návštěva Aljašky, brána jako bonus. Pokud včas, v pořádku a s nějakým slušným kapitálem dojedeme až tak daleho, ochutnáme kousek z tohoto divokého kraje. Nakonec jsme zůstali 10 dní.

Na malé celnici jsme byli povini si prodloužit turistická visa do USA, jelikož ta stará měla vypršet za 4 dny. Naštěstí se nás nikdo neptal, zda-li nemáme kufr plný jídla, protože převážení potravin není povoleno.

Za krásného letního dne jsme tedy vpuštěni do největšího státu Spojených států amerických. Začíná hra o přepočítávání měrných jednotek: míle na kilometry, galony na litry, farenheity na celsia a USD na CAD. Přechod z Kanady do USA je znatelný, vyjímkou je neměnný krajinný ráz.


Jedeme stále ještě po Aljaška Highway. Fairbanks, jakožto druhý konec tohoto severského hada zdoláváme 7.den. Kromě nutného visitor centra propojeného s museem projdeme jádro města a koupíme pár pohledů.

Tady je náš následující plán okužní jízdy. Představte si hodiny: Na 3h je hranice s Yukonem, na 12h je Fairbanks, na 9h je NP Denali a na 6h je snadný přístup k moři. Z každého bodu lze udělat extra výlet (side trip). Například tady ve Fairbanks se nabízí vyjet na sever, kde po 4-5 hodinách překročíte severní polární kruh a po dalších dvou dnech dorazíte k Beaufortovu moři. Zní to lákavě, leč vynecháváme.

Jak je asi jasné, druhé zastavení se koná v národním parku Denali, o kterém víme akorát to, že plánovací centrum už bude v čase našeho příjezdu zavřeno. Při návštěvě gift shopu nás tedy nic netlačí a můžeme v klidu provětrat peněženku. Když si to večer naivně přivalíme do jediného kempu v blízkosti parku a žádáme o volné místo, máme zase jednou ohromné štěstí. Kemp je dopředu zaplněn na celé léto, ale před chvílí se zrovna někdo odhlásil. K našemu překvapení je pán za kasou schopen zastoupit i kolegy z plánovacího centra a tak po pár minutách odchází.me se zaplaceným programem na následující 3 dny. Což nám pomohlo od dalších 170 USD.

Důležité je zmínit, že tady to funguje zase trochu jinak.. Do chráněného území o 6 mil akrech vede jen jedna komunikace, po které mohou jezdit jen organizované autobusy od místních agentur. Silnice vede podél dlouhého pohoří s nejvyšší horou Severní Ameriky - Mt. Denali (původně Mt. McKinley, 20 310 ft/stop). Jediný kemp je na konci silnice, což činí 6 h jízdy. Autobusy jezdí často a turista se může stylem "hop on, hop off" (naskoč, vyskoč) přesouvat autobusem  kamkoliv  po trase.

Plni otazníků se tedy odebereme hledat ten jediný volný flek a pak synchroně s vařením večeře balíme do krosen provianty na 3 dny. Vstávačka v 6 ráno, dobalit, posnídat a chytit náš bus v 7 za kempem. Řidič Tom hned vyjasní pár neznámých, jakože  styl "hop on, hop off" se nedá praktikovat s velkou bagáží a že v celém parku jsou jen 3 spravované traily. Tady si totiž můžeš jít kudy chceš, svoboda. Jízda parkem je vlastně takové severské safari. Podél cesty vidíme karibů, soby a v dálce i medvědí rodinku. Bohužel modraz se změnil v zatemněnou oblohu jen co jsme minuli ceduli Welcome to Denali a tak si můžeme jen domýšlet, kde leží a kam až dosahuje ten horský obr.



V 1PM se vyloďujeme v kempu u jezera Wonder lake a při nepřetržitém nájezdu komárů stavíme stan, do kterého se posléze plácneme a dumáme co s námi. Jsme zvyklí běhat do kopců a nacpat do drahoceného NP času maximum. Absence trailů a fakt, že ty pořádné hory nejsou na dosah nás zahnala do kouta. Poprvé nás to donutí zpomalit a brát dovolenou jinak :-). Večer sem vždy přijede ranger v klobouku a uniformě a vede přednášky na nějaké přírodovědné téma. Naše hlavní aktivita - bushwhacking  spadla na 2. den. Z neomezeného množství kam jít jsme vybrali hřebenovku podél jezera. Prostě jsme na konci cesty uhli do luk, houští, křovin a když jsme s když jsme se tím vším roštím prodrali nahoru, zbyly jen velké polštáře trav a mechů.
Celkem fuška. Čím hlouběji jsme byli v té panenské divočině tím méně zvěře bylo vidět. Až když jsme to vzdali, vidíme v mělčině jezera soba. Hlavu pod vodou a cosi tam okusuje. Toto majestátní zvíře  s ohromnýma lopatama na hlavě nás učarovalo. Asi to tady ožívá až navečer, protože další příslušník parožnatců - tentokrát karibu nám zapózoval o hodinku později u příjezdové cesty do kempu.



Třetí den při našem odjezdu se mraky rozestoupily a my měli možnost zahlédnout toho horského obra. Než jsme dali parku sbohem, shlédli jsme tu ještě představení  aljašského národního sportu - psí spřežení.








 Na 6.hodině se rozkládá hornatý poostrov Kenai, kam jsme dojeli přes krátkou zastávku v hl. městě Anchorage, která na nás nechala pachuť ruského závanu. Přístavní městečko Seward nás uvítalo v mlze. chtěli jsme si půjčit kajaky, což bylo možné jen v organizované skupině a za neadekvátní peníz.


Alternativou byl výšlap k Exit glacier.
Následující den byl přejezdový a počasí jak na potvoru překrásné.
Zastavili jsme se na farmě v Palmeru, kde chovají ojedinělé přeživce doby ledové - muskoxy. Tento savec je podobný bizonovi, jen má zahnuté rohy vtisknuté do lebky a nejcennější je na něm srst. Večer jsme narazili na parádní spot ke kempení. Nejdřív koupel v řece, pak asijská večeře a nakonec i oheň. Takový romantický večer s překvapením.

Poslední den věnovaný volné aktivitě jsme vsadili na Valdez. Toto přímořské městečko vyrostlo hlavně díky příchozím zlatochtivým davům. Dnes je zde kromě spektakulárních ledovců ústících do moře také jižní terminál důležitého transaljašského olejového potrubí. Nás za čeká jen mlha a minimální viditelnost, kajaky se ani tentokrát nekonají. Zkoukneme kontest ve vzřezávání dřevěných soch a frčíme za plánem "B".
Pouhá jedna fotografie v katalogu nás navnadila tak, že jedeme 60 mil/3 hodiny po štěrkové cestě hluboko do největšího AL NP  - St. Elias. zde se totiž nachází dnes už historická památka měděného dolu Kennicott. Měd tu Američané objevili na konci 19. stol, pak tu postavili železnici a vybudovali kompletní město. Fungovalo 30 let a za tu dobu vyprodukovali rudu za 200 mil USD. Dnes je většina budov zrekonstruovaných a otevřených veřejnosti. Kromě ducha dějin na návštěvníky čeká ještě impozantní podívaná v podobě namodralého ledovce plazícího se údolím.

Žádné komentáře:

Okomentovat