Do
odletu z této krásné země nám zbývá 25 dní. Od února jsme na cestách a síly nám
pomalu ubývají. Náplň našeho programu se většinou odvíjí od místní krajiny a aktivit
s ní spojené. Jižní ostrov byl o slézání
hor a obdivování přírodních krás jako
jsou ledovce, jezera či řeky neskutečných
barev. Severní ostrov, který je mnohem hustěji osídlen, se kromě
sopečného pohoří v centrální části může pochlubit hlavně nádhernými plážemi.
Poslední
dva týdny jsme strávili pozvolným cestováním z východního pobřeží, přes Auckland až na
nejsevernější výběžek ostrova.
Počasí se vyletnilo a my jsme si
v podstatě od Velikonoc do teď užívali sluníčka a koupání v oceánu. Vše začalo v Tauranga na Bílou sobotu, Martin
vytáhl surf a skočil do slušně vypadajících vln, zatímco já jsem zahájila
běžeckou sezonu 6-ti km kolem Mt. Manganui.
S
přibýváním měst se hůře hledá místo na freedom camping, všude jsou cedule se
zákazem. Jen díky WikiCamps, jedna z našich tří mobilních aplikací, jsme vždy
našli bezplatné místo na spaní. Většinou se jednalo o parkoviště někde za
přístavem. Hygienu už taky neřešíme tak
punkově jak na jižáku, městské pláže totiž disponují veřejnými sprchami.
Když
vynechám pláže, tak za zmínku stojí návštěva Abby caves, jeskyně blízko
Whangarei. V pozdním odpoledni jsme měli
čas pouze na průzkum jen jedné jeskyně ze tří.
Vybrali jsme Organ cave s podzemní řekou. Byli jsme informováni, že voda v nejhlubším
místě dosahuje až do půlky stehen, což u mě - trpaslíčka, ve finále znamenalo
do pasu. V teniskách, kraťasech a s čelovkou slézáme
dolů, zatím jen po kotníky vody. Nad hlavou nám svítí glowworms a v dáli šumí
vodopád. Asi jen díky adrenalinu zvládám
částečný ponor do studené černé vody.
Vše končí malým jezírkem, kde si
vychutnáváme tento jedinečný okamžik.
Další
přírodní zajímavostí jsou Kauri trees (příbuzné borovici), jedny z nejstarších
a nejmohutnějších stromů na světě. Ten
největší je asi 2000 let starý, obvod kmene 13,8m a výška 51,5m.
Uplynulý
víkend jsme navštívili kámoše a bývalého spolubydlu Lance, který se z ChCh
vrátil do svého rodného města - Mangonui.
Vzal nás rybařit. Ještě s jeho přítelkyní jsme naskákali do menší loďky,
vybavené 4 pruty, kýblem návnady a chlazenýma pivkama. Nejdřív jsme nachytali pár blbých ryb (Kauwai)
jako návnadu a pak se posunuli za lepším zbožim - pink snapper. Zde jsem i já poprvé chytla rybu. Vytáhnout
tu 70 cm mršku byla fuška. Bohužel jsme ji museli pustit na svobodu, protože na
tenhle druh - Kingfish platí jiný metr. S plným chladícím boxem ryb valíme
zpět. Hostitel upřednostňuje smaženou
verzi přípravy a tak si sedáme na
zahrádku a v místní kuchyni si necháváme z vlastních filet připravit fish and chips. Jelikož úlovek byl bohatý, dostáváme na cestu
ještě vejslužku v podobě dvou vykuchaných Kauwai.
Subtropická
krajina na samém severu ostrova nás ohromila. Dva dny jsme zůstali v malebném
kempu u pláže a dali půldenní procházku po útesech až ke Cape Reinga, kde se
střetává Tichý oceán a Tasmanovo moře.
Žádné komentáře:
Okomentovat