Po výstupu na mt. Arrowsmith vyhledáme ledovou sprchu v nedaleké horské bystřině a o kus dále dokonce i náš nocovací spot s dokonalým výhledem do údolí na vnitrozemní městečko Port Alberni. Silný vítr a temnota na konci údolí značí přicházejjící přívalák. Začíná boj s časem zda-li bude naše večeře na stole dřív než průtrž mračen na našich hlavách. Vše stihneme spolknout a zuby vyčistit než začne pršet a tak z pohodlí vozidla v lůžkové úpravě pozorujeme jak se okolí balí do oparu mlhy. Západ slunce dodá dodá celé situaci na dramatičnosti a naše okolí se postupně kompletně zbarví do žluta a já ani nedutám (Monika spokojeně spí).
Cílem dalšího dne je Pacific Rim NP. Tento poloostrov plný pláží leží opět na západě ve střední části ostrova kam se jede po jedné silničce s výhledy na okolní hory s vrcholky stále ještě pod sněhem. Pauzu na oběd příjemně strávíme opalovačkou na kamenné pláži s výhledem na vodopád do horské rokle.
Tohle ideální místo na kempování ještě později využijeme k přespání. Příjezd na poloostrov začíná zběžnou prohlídkou přímořské vesničky Ucluelet kde jsme chtěli ověřit možnost projížďky kajakem v souostroví plném vodních krás, ale vysoká cena nás odradí. Bez signálu a wifi připojení objíždíme různé kempy u páží, které jsou plně zarezervované až do konce léta. Nakonec máme štěstí v surfkempu Wia point kde za dvacku můžeme složit obě naše hlavy i s vozidlem. Na západ slunce jdeme relaxovat na Long beach, nádhernou někiolikakilometrovou písečnou pláž kde si každý najde svůj plac mezi spoustou naplavených klád.
Počasí se na nás usmálo a na další dny rosnička hlásá teploty pod třicet stupňů. Máme v plánu další přesun večer a tak balíme auto, doplňujeme vodu a přemisťujeme se na vycházkový trail kolem majáku. Po skvělém obědě a točeném pivu v hospodě objíždíme zbylé pláže, kde se sluní pupkáči z Vancouveru s jejich paničkama a děti se seznamují se základy surfingu v klidném moři. Na severu poloostrova leží druhá vesnička - Tofino, o něco větší než Ucluelet avšak stejně plný galerií a nabídek na různé rekreace. Jako suvenýr kupujeme zdravotně nezávadné bio levandulové mýdlo a opouštíme místo klidu tolik oblíbené mezi Kanaďany.
Chce-li odsud řidič pokračovat dále na sever musí opět přejet do civilizace na východní pobřeží kde vede dálnice spojující sever s jihem. My stále plní neutuchajícího optimismu a nadšení zkoušíme cestu vnitrozemím. Po padesáti kilometrech zajížděk v lese se smutní vracíme zpět na silnici. Problémem ostrova je soukromé vlastnictví místních lesů těžařskými firmami, které aktivně kácí v oblasti a dělají vše aby se jim zvědavý turista nepletl do cesty, byť to znamená strhnout funkční most.
Máme aspoň štěstí a v jednom z Visitor center dostáváme užitečné informace o Strathcona NP kam míříme a navrch zmrzlinu z automatu. Po dlouhé dni parkujeme na konci 40km dlouhého jezera Buttle lake v malém kempovišti kde strávíme příjemný večer.
Žádné komentáře:
Okomentovat