Druhý měsíc v Kanádii

Po třech týdnech práce a měsíci stráveném v dešti studeného Vancouveru vysvitlo slunko. V pondělí má být svátek "Family day", který nám sice nic neříká, ale jako záminka vypadnout na tři dny z celkoměsta je to ideální. V pátek spěchám z práce do naší sklepní ubikace kde vyjma pár triček skládám všech pět švestek zpět do krosny. Večer jedem zpět do centra na linkový bus směr Whistler!
Whistler je takový kanadský Špindl, který se proslul díky Olimpiádě ve Vancouveru v roce 2010. Za tu dobu zde zniklo ohromné středisko s 200 km sjezdových tratí a několika tisíci akry volného terénu k prášení. Ve Whistleru nechcete platit za ubytko (pár stovek Euro za noc na osobu) a my máme jediné štěstí že moje kámoška z hor tam už druhým rokem přebývá. V devět večer mrzneme v centru village kde nás nabírá Verča. Veškerý život se odehrává podél hlavní silnice, ze které se odbočuje k jednotlivým miničtvrtím. U Verči se seznamujeme s house lordem Kenem, a spolubydlou Lisou. Ken je starej rodák z hor co nic neřeší a dokáže se bavit s jakoukoliv věkovou skupinou.
Večer už nic nehrotíme abychom byli čerství na sobotní ježdění. Ráno nás přivítá modrá obloha s výhledem na masivní hory. Přejíždíme pod kopec na parking a po půlhodině ve frontě na jednodenní permici za $160 (po slevě 120) stojíme ve frontě na vlek. Počasí bylo supr, svah byl trochu zmrzlý. Verča nás zkušeně protáhla téměř všude po obou kopcích Whistler/Blackomb, které spojuje kabina pro třicet lidí s rekordním rozponem mezi dvěma sloupy asi 3,5km. Příjemný pojezd završuje pivko ve Vesničce.

Na večeři je v plánu gulášek. Holky se vrhají za pult a v rekordním čase se jim podaří vytvořit kotel guláše s knedlíkem. U jídelního stolu se nás nakonec sejde osm. Ken miluje českou masitou stravu a spokojeně si přidává i jeho nová přítelkyně/kamarádka ze svahu. Lisa a její dvě kamarádky si dávají vege taco a guláš diplomaticky pouze ochutnají. Verča je klasický party animal, ostatně ve Whistleru to ani jinak nejde. Únavu přebíjíme čerstvě točeným pivem z blízkého minipivovaru. Následuje Verči oblíbená shotski - lyže s šesti upevněnými panáky. Naštěstí je nás plný počet a každý dle svého gusta plní svého žufánka. Následně přichází synchronizovaná konzumace. Verča volá taxi a přejíždíme na czech house... jde o dům plný čechů, ve kterém pravidelně dochází k setkáním a společné konzumaci alkoholu.

V neděli a pondělí nás Verča vytáhla na různý procházky kolem Whistleru a jsme jí moc vděční za tu možnost podívat se k ní. Domů jsme dojeli v pondělí večer totálně vyšťavení fyzicky a finančně.

Monika se každým dnem v kavárně učí novým trikům a už téměř zvládne udělat kafe z nadýchaného mléka a otevřít sama restauraci. Volno jí však moc teď nevychází na víkend. V pátek jsme se utrhli na hokej česko-kanada. V hospodě se sešlo asi padesát čechů, kteří místní cházce ukázali jak se u nás skanduje. Povedlo se mi navázat kontakt s místní sjezdovou grupou a přidat se na nedělní pojezd. Celý týden kydalo a v sedm třicet mě kluci vyzvedli před domem. Cypress mountain je vzdálené pul hodiny od Vancouveru a o víkendech se plní k prasknutí. Vybavení zimních středisek připomíná Francii před dvaceti lety. Poprvé jsem se tu setkal se sedačkou bez t-bar pro opření nohou. Dokonce po vás ani nechtějí abyste si sklopili ochranou tyč. Pracovní morálka tu není v kurzu a sedačka na jeden kopec se otevřela až v devět. Dali jsme si skvělé lajny v prašanu hned u sjezdovky. Po dvou jízdách byla dolní část kopce total rozjetá a všude byl vidět nějaký sjezdař. Petr rozhodl, že si horní část kopce vyšlápneme neř abysme jsme tady zoufali s ostatníma. O 25 min později jsme se dostali na odvrácenou stranu kopce s neskutečným výhledem. Proběhla kontrola pípáků a dokonce jsem měl možnost si od Petra pujčit lavinový batoh. Hned první jízdu nad lesem Tom strhl menší lavinku. Petr nás zodpovědně vedl místama, který dobře znal. Lajny tam byly neskutečný. Les nebyl hustý, v supr svahu s padesáti fresh pow... Horní část lanovky se povedla otevřít až v jednu takže se nám povedlo udělat víc okruhů. Po pár jízdách v lese jsme se přesunuli na otevřené lány, kde se laviny snáz utrhnou. Tam to teprve začalo být pořádný porno.

Plán na týden byl jasný: "sehnat auto". Už dlouho jsem koukal na craigslist na auta na prodej. Postupem času jsem zůžil mé hlednání na jediný typ auta, Ford Escape 4x4. Koketování s prodejci nakonec vyústilo v jednu schůzku, kdesi na hranicích vanu. Po hodině čekání mi týpek napsal, že auto je prodané. Nasranej jsem jel domů a hned vyhrotil jeden podezřelý inzerát, který jsem nechával stranou. Uvedený Ford měl pouze 140 000km najeto za $3500. Za stejnou cenu měly auta najeto většinou přes dvěstě. Ve  čtvrtek po hodině strávené v mhd jsem vystoupil v North Surrey, industriální čtvrti plné autoopraven. Na dané adrese malý zavalitý klučina z Filipín vyleze z jedné autoopravny s klíčkama a jedem na projížďku. O autech vim pendrek, snad jen že by neměly být zrezlý. Auto se řídí skvěle a já už se s ním vidím někde v roští mezi medvědy, ale musím zachovat chladnou hlavu. Původní plán vzít auto jinam do opravny na prohlídku ztroskotá na předem jasné věci že týpek nemá čas někde vysedávat hodinu. Věřím mu, že auto je v pořádku. Přeci jen je to mechanik a já znám jeho autoopravnu. Spolumajitel byl asi Turek a v jejich načerno vymalované office jsem se necítil úplně komfortně. Vyplnili však za mě veškeré papíry nutné pro převod a pomohli mi přepsat auto ještě týž den. Na pojištění v BC má monopol společnost ICBC, což mě stálo 800 dolců jen za tři měsíce. S poplatky za převod atd přes tisíc dolarů. Začalo opět sypat a tak jsem si po cestě domů vyzkoušel tu zábavu krosit ulice plné sněhu.

Další víkend je tu a s ním příval nového sněhu. Naše zahrádka je zakrytá bílou peřinkou a město vypadá jako v pohádce. Moni v sobotu pracuje a já jedu otestovat jak je na tom Cypress mntn. Až na místě se dovím od lokálů, že se rozbila sedačka na hlavní kopec. Pěkný den jsem si nakonec užil s klucima na streetu v North Vanu. Neděle se s počasím o něco zhoršila a tak máme v plánu jen pár procházek a večer jsme pozvaní k mému coworker/boss Emanuelovi zkráceně Manny-mu.