New Year's tramping

29.12. jsme přespali u jezera hned vedle města Cromwell ve freecampu. Další den jsme vyrazili směr Queenstown. Jedná se o turistické město, které nemá nějakou extra historii, zato se tu můžete povozit v rychlé lodi, skočit si bungee, nebo sjet kopec v kárce... bez peněz do Qstwn nelez. Prošli jsme minicentrum a ve Visitors Centre jsme si našli kemp a dvoudení hike, který jsme mohli podniknout na silvestra. Queenstown leží v horském údolí s nádherným výhledem na přilehlé jezero Waitaki. Kemp za deset dolarů/hlavu byl kousek za městem v horách (samozřejmě s vlastním jezerem). Na silvestra jsme se vypravili na McIntire (Judah) track. S přejezdem a balením jsme se vybatolili až kolem poledne směr kopec. Celý výstup se konal v rámci jednoho údolí, takže jsme mohli pozorovat horizont pohoří, na kterém se skýtá náš cíl.

Cestu nám spestřila rodinka horských koz. Druhá polovina kopce pro nás s bagáží(včetně pěti piv a kapky jegra) byla výzvou. Po čtyř-a-půl hodinovém výstupu jsme se vyhrabali do výšky 1400mnm, kde na nás čekala roztomilá chatička s Kanaďanem- hipíkem jménem Matthew, který nevlastní mobilní přístroj. Dali jsme řeč a večeři na supr verandě s výhledem do údolí. Později se k našemu překvapení objveila skupinka tří dobrodruhů z Qnstwn (UK - Ed,NE - Loes,GE - Carlo).

Postelí bylo málo a Matthew navíc vypadal, že by radši měl celou horu pro sebe a tak se radši vydal do chaty umístěné níže po cestě. K večeru jsme se rychle seznámili s ostatními a po západu slunce jsme venku rozdělali oheň. Láhev rumu dovalená našimi zachránci vzala rychle za své a Nový rok jsme slavili v dobré náladě se supr lidma!

 Ráno jsme se lehce zmrzlí a přiopilí vypravili na Black Peak ležící v téměř dvoutisícové výšce nad chatou. Bezvětrné počasí nám přálo a výstup byl dalším památníkem našeho cestování.

 Sestup přes chatu s naší bagáží a po druhém hřebeni už nebyl taková básnička. Šli jsme pouze ve dvou protože kopec byl strmý jako blázen bez pořádné cesty. Spálení, zaporášení, znavení a smradlaví jsme se po třech hodinách objevili na parkovišti, kde na nás čekal náš Shelly. Po osvěžující koupeli ve Waitaki jsme se vypravili zpět směr Roxbourgh, kde jsme již měli sjednaný začátek třešňové sezóny na sadu u Richarda Tamblyna

.